Daniel Janec (*1970 †2026)
Slovenský sochař Daniel Janec se narodil v Liptovském Mikuláši. Po ukončení Školy užitého výtvarnictví v Bratislavě pokračoval ve studiu sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě pod vedením prof. Juraje Meliše. Již od svých raných tvůrčích začátků prokazoval mimořádně osobitý výtvarný přístup. Přestože prošel ateliérem významného pedagoga, vydal se vlastní cestou a vytvořil nezaměnitelný autorský rukopis.
Janecovu tvorbu charakterizoval poctivý vztah ke klasickému sochařství, výjimečné řemeslné mistrovství a hluboký cit pro materiál. Pracoval se dřevem, kamenem, především však s bronzem, který se stal jeho nejvýraznějším vyjadřovacím prostředkem. Své sochy si odléval vlastními silami a mimořádnou péči věnoval jejich finálnímu zpracování. Díky dokonalému zvládnutí slévárenského řemesla dokázal i v bronzu zachovat lehkost, jemnost a křehkost původní myšlenky. Těžiště jeho tvorby spočívalo především ve figurální plastice.
Vedle vlastní tvorby se věnoval také pedagogické činnosti a na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě vedl výuku odlévání do bronzu. Žil a tvořil v Perneku, kde měl svůj ateliér.
Daniel Janec odešel předčasně v době, kdy vznikala jeho nejzralejší a neopakovatelná vrcholná díla. Jeho odchod znamená citelnou ztrátu pro současné slovenské sochařství, avšak jeho výjimečný odkaz přetrvává v dílech, která jsou součástí soukromých i veřejných sbírek a nadále oslovují svou výtvarnou silou, řemeslnou dokonalostí i hluboce lidským poselstvím.