Stanislav Žampach (*1956)

slovo autora: "Proč maluji"

V poslední době si stále častěji uvědomuji, že stejně
tak jako pracuji s barvami a tmelem, pracuji zároveň
i s energií, kterou do svých obrazů předávám.
Spíše než konkrétní hmatatelné věci pak maluji
symboly, které představují můj vnitřní svět.
Maluji, protože mne to nesmírmě baví, přináší mi to
radost a uspokojení. Právě při malování cítím pozitivní
energii, kterou skrze svou tvorbu předávám dál.

Svou výtvarnou techniku bych stručně popsal jako
reliéf v obraze tvořený akrylovým tmelem, špachtlí,
plátkovými kovy, barvami, doplněný patinováním
a malbou.
V průběhu let jsem prošel mnoha etapami, které můj
současný výtvarný projev definovaly.
Vyzkoušel jsem nejrůznější postupy od volné grafiky,
přes sochařinu v kameni i dřevě, až po práci se sklem.
Všechny tyto fáze mi mnoho daly a vše, co jsem dělal,
dělal jsem rád. Dnes si zkrátka jen hraji se sklem,
maluji a žiji si tím svůj sen.